Pronájem lodí Chorvatsko - Kultura

Krása této země nespočívá jenom v tom, co lze vidět, cítit a ochutnat, ale stejně tak v přitažlivosti lidí, kteří se zde narodili, krása těla a duše. Ale tím nejdůležitějším je krása Chorvatska, kterou si každý bere sebou domů, aby ji sdílel se svými blízkými a zachoval jako milou vzpomínku.

Chorvatské obyvatelstvo se usadilo na území dnešní republiky již v 7. století. Úděl Chorvatů na zdejším území byl však předurčen ještě než sem přišli: byla tudy vytyčena hranice mezi Západní a Východní římskou říší. V ranném středověku vedli početné obranné války. Obsadili nejvýchodnější oblast Západořímské říše a stali se tak proto navždy nejvysunutějšími a nejohroženějšími představiteli západní kultury vůči kultuře východní. V průběhu staletí stálo Chorvatsko vždy na rozhraní civilizací: v 9. století jeho územím procházela hranice mezi Franckou a Byzantskou řísí, v 11. století mezi katolickou a pravoslavnou církví, a od 15. do 19. století mezi křesťanským Západem a islámem. Od 9 do 12. století bylo Chorvatsko nezávislé a soběstačné knížectví a později království, o čemž svědčí mnoho písemných pramenů i četné historické památky. Nekonečné ozbrojené konflikty s Benátkami, Byzantskou říší a Turky přinutily Chorvaty k užším vazbám na rakouskou a maďarskou dynastii, což ale opět vyústilo v nové, větší či menší bitvy o územní svrchovanost a obnovení nezávislosti. Chorvatsko získalo plnou státní nezávislost v roce 1990.

Početná silná císařství a vlády, které vládly v nejrůznějších částech země po sobě zanechaly viditelné známky své přítomnosti - památky odlišných kulturních dědictví. Města na pobřeží jsou většinou antického nebo středověkého původu a každé si uchovalo vlastní osobitost a pečet, kterou na něm zanechalo určité období. Město Pula bylo významně poznamenáno římskou antikou. Výborně zachovalý amfiteátr, slavobrána Sergiovců a Augustův chrám, stejně jako monumentální palác římského císaře Diokleciána z 4. století ve Splitu (později přestavený na středověké město a dnes pod ochranou UNESCO), patří k nejvýznamějším památkám starověké kultury na chorvatském pobřeží.

Eufrasiova bazilika v Poreči náleží k nejkrásnějším památkám raně byzantského období (6. století). Mozaiky Eufrasiovy baziliky bývají přirovnávány k podobným v chrámu San Vitale v Ravenně; společně patří k nejvýznamnějším příkladům mozaikového umění v Evropě.
Komplex tří hlavních lodí baziliky je pokládán za celosvětově významnou historickou památku, což bylo deklarováno zařazením do seznamu světového kulturního dědictví pod záštitou UNESCO v roce 1997.

Románský sloh je charakteristický pro Krk, Rab a Trogir. Trogir patří k nejlépe dochovaným románsko-gotickým městům ve střední Evropě. Středověké historické jádro, obklopené zdmi, obsahuje dobře uchované hrady a věže spolu s početnými budovami a paláci z antiky, gotiky, renesance a baroka.
Nejdůležitější budovou v Trogiru je katedrála a její portál z roku 1240, dílo zednického mistra Radovana. Je to nejvýznamnější památka románského a gotického umění v Chorvatsku.

Renesance určila charakter Osoru, Pagu, Šibeniku, Hvaru, Korčuly a Dubrovníku. Dubrovnik, plánovitě vybudované město ze 13. století, obehnaný nejlépe zachovalými renesančními hradbami a věžemi, se stovkami vynikajících veřejných budov, kostelů, domů a paláců, je město tak osobité, že je v Evropě srovnatelné jen s Benátkami či Amsterodamem.
Všechny tyto budovy byly postaveny během existence nezávislé republiky Dubrovnik, která platila vysoké daně Tureckému impériu za účelem udržení své nezávislosti a vybudovala z bohatsví získaného z rozvinutého obchodu a rybolovu toto překrásné město. Dnes je celé město pod ochranou UNESCO.

Z výčtu uměleckých památek není možné vynechat velké množství originálně ztvárněných kaplí z doby starochorvatského království. Zejména zajímavé jsou osobité "pletencové" reliéfy anebo mimořádně zachovalé dřevěné dveře katedrály ve Splitu od mistra Buviny (ze 13. století) s výjevy z Kristova života.

Dnešní umění je protkané historickým, kulturním a stavitelským dědictvím. V letních měsících ožívá současné umění v historickém prostředí a paláce, atria a náměstí starých měst se mění v svérázná jeviště tradičních či mezinárodních festivalů: Dubrovnický letní festival, Filmový festival v Pule, Splitské léto, Hudební večery v Zadaru a Osoru, Dny chorvatského divadla atd...Někdy se zde sžívá klasická hudba s technem. I v těch nejmenších mořských lázních můžete narazit na tradiční hudbu se světově proslulými zpěváky, ale také na místní mladíky "Klapa" (dalmácká vokální tradice).

Už od nepaměti se obyvatelé z přímořských částí Chorvatska a jeho ostrovů plavili po moři, stavěli lodě, rybařili a pěstovali révu a olivy. Z tohoto čistého moře lidé stále získávají sůl původním způsobem sušení jako v dávných dobách, kdy sůl byla žádaným zbožím pro výměnný obchod. Nejstarší místo, kde se získávala sůl je ve Stonu (datováno od 13. století) a dnešní chorvatská mořská sůl pochází z ostrova Pag. Po staletí byly olivy v Chorvatsku považovány nejen za potravinu, ale také za lék a znamení života. Krásné a dlouhověké olivovníky jsou stále pěstovány a zavlažovány s láskou, a proto si ještě naši potomci budou moci užívat jejich plodů, ať už čerstvých nebo nakládaných či marinovaných v oleji a vychutnat si všechny ty lahůdky, které by bez olivového oleje nebyly to pravé.

Divoké aromatické byliny jako rozmarýn, bazalka a fenykl jsou součástí jedinečných chutí původní kuchyně Istrie a Dalmácie, stejně jako vína, která jsou k nim doporučována. Skrze svou barvu a chuť jsou tyto vína odkazem síly slunce a díky těžké práci a tradicím je toto obsaženo v každé kapce. Mnohé vinice na ostrovech vypadají při pohledu z moře, jakoby končily až v samotné vodě.
Chorvatská tradice pěstování vína je rozšiřována po světě díky stěhování lidí z ostrovů na nové ostrovy a moře. Dnešní nejznámější pěstitel vína z Nového Zélandu je Grgič z Brače a další naší vinaři jsou například v Kalifornii.

Jemné vůně Středozemí objevíte na nádherných levandulových polích ostrova Hvar, ale vonné oleje, krémy a mýdla můžete koupit všude na pobřeží jako dárek nebo jen tak pro potěšení. Díky čistému a teplému jadranskému moři je možné najít nejen ryby, mušle, olihně nebo mořské řasy, ale i korály a mořské houby. Pěstování mořských hub je po generace profesí ostrovanů z Krapanje (ačkoli dnes mnohem méně běžnou) a obyvatelé z ostrova Zlarina získávají a zpracovávají temně červený jadranský korál.

Námořnictví a stavba lodí je v krvi místních lidí a jeden příklad za všechny - nejznámějším mořeplavcem z Korčuly je Marco Polo. Dubrovník byl také domovem známých stavitelů lodí a dodnes zde existuje množství malých společností zabývající se touto činností, jedna z nich na Rabu. Ryby lze nalézt jen na některých místech díky skalnatému dnu a nedostatku deště a vždy byly hlavní součástí jídelníčku místních obyvatel. Rybaří se za jakéhokoli počasí, ačkoli sítě nebývají vždy plné. Potomci dávných rybářů ze Salije a Komiža dnes chytají ryby na oceánu u amerického či chilského pobřeží a zbytek zásobuje rybářský průmysl v Rovinj stejně jako množství restaurací...

Dnes jsou ryby loveny do sítí, rybími pastmi a při světle lamp, ale hlavně pro turisty a pro potěšení než z nutnosti. A přece místní znalci říkají (a jeden jim nemůže nevěřit), že požitku ze sousta vlastnoručně ulovené ryby, ať už grilované či dušení, se nic nevyrovná. Všechny tyto aktivity jsou rozvíjeny díky turismu na chorvatském pobřeží, jehož 130. výročí bylo dlouze oslavováno. Mimo hotelnictví se rozvíjí i jiné činnosti. Zatímco ve 20. století dominoval klasický turismus zaměřený na zdraví návštěvníků, v tomto století je žádáno námořnictví či agroturismus tzv. turismus pro Robinsony.
V Chorvatsku můžete najít tohle všechno a ještě mnohem víc. Přírodní krásy vytvářejí původní rozmanité prostředí s možnostmi alpských sportů, horských tůr, raftingu, potápění, paraglidingu, plaveb na lodích a mnohých dalších aktivit. Jestliže jste začátečníky a chcete si vyzkoušet něco nového můžete využít některé z mnoha škol potápění nebo plavby na lodích. Milovníci památek a umění nebo nadšenci pro archeologii se mohou vydat objevovat stará města na pobřeží, která sama vyprávějí své příběhy, jako například Split, město staré 1700 let.

Lidé z ostrovů mají mnoho dobrých vlastností a vědí, na rozdíl od lidí posedlých prací, jak si užívat krás života. Ve městech u moře, stejně jako kdekoli ve Středozemí, se žije v ulicích - ať už v radovánkách nebo hádkách. Lidé zde diskutují, klevetí a zpívají. Naše písně, především Klapa, je možné slyšet kdykoli. Zpívá se v práci, při odpočinku, ve štěstí i smutku, pro sebe či ve ve společnosti. Z tohoto důvodu nebude překvapením, že nejpopulárnější chorvatští zpěváci jsou především z pobřeží a ostrovů. Ve svém volném času muži, hlavně ti zralejší, stále hrají bowling jako za starých časů.

Pobřeží

Chorvatsko využívá 5.835,5 kilometrů pobřeží, anebo v procentech 74% Jadranu (ostatní následují: Itálie 16 %, Albanie 5 %, Černá Hora 3.3 %, Slovinsko 0,5 %, a Bosna a Hercegovina 0,3 %). Toto pobřeží je také jedním z nejvíce navštěvovaným na světě. Istrijský poloostrov pokrývá plochu o rozloze 3.476 čtverečních kilometrů a hraničí se třemi státy: Chorvatsko, Slovinsko a malou částí Itálie.

Malá vzdálenost z Chorvatska do Itálie vybízí k objevování italské části Jadranu. Města postavená na bažinách jsou jednou z prvních možností. Benátky, kdysi vládce moří, jsou dnes slavným italským městem postaveným na čtyřech ostrovech. Veskrze celé město, ve kterém jsou auta zakázána, je protkáno labyrintem kanálů s gondolami a vaporettos. Hlavními turistickými atrakcemi jsou: výlet na gondole, krmení holubů na Náměstí Svatého Marka, Most podpisů a nespočet kostelů...
Benátky jsou městem mnoha jmen. Jedno z nich je La Serenissima - "nejvznešenější". Po staletí je synonymem města milenců, města umělců, tak jako je městem spisovatelů, hudebníků a malířů okouzlujících sklenic z ostrova Murano a domovem slavných uměleckých filmových festivalů. Během karnevalu může každý vyzkoušet - stejně jako v Rio - atmosféru večírků a zábavy před začátkem oslav Velikonoc. V tomto týdnu je možné si užívat jakkoli třeba na nekonečných večírcích.

Chorvatsko se o Jadranské moře dělí se Slovinskem, jehož pobřeží také oslňuje překrásnou přírodou a městy s fascinující historií. Přesněji, slovinské pobřeží s Koperským zálivem a částí zálivu Piranského se táhne až k ústí řeky Dragonje. Město Piran leží na pobřeží a je obehnáno velmi dobře zachovanými pozdně středověkými hradbami. Opevnění se skládá ze dvou paralelních hradeb z 15. století (okolo 1475) a 16. století. Jinou zajímavostí je náměstí Tartijev Square a na vršku mimo město komplex zemského kostela Sveti Jurja známý jako "Benátský dům", který byl postaven v polovině 15. století jako rezidence v benátském gotickém stylu. Z období baroka je zachována kašna na náměstí a "Barokní dům" z konce 18. století.

Při objevování Jadranu byste si neměli nechat ujít jižní pobřeží a navštívit Černou Horu.
Jeden z pozoruhodných jadranských zálivů, Bokokotorski (také znám jako Záliv chorvatských svatých) je dnes územím Černé Hory. Igalo a Herceg Novi jsou nejatraktivnějšími turistickými lokalitami na černohorském jadranském pobřeží. Igalo je lehce dostupný ze všech směrů a jakýmkoli dopravním prostředkem. Díky blízkosti dvou mezinárodních letišť (letiště v Dubrovníku Čilipi je 26 km daleko a v Tivatu 22 km), a jadranské silnici tak zvané "Magistrále" (spojující všechny směry, včetně Dubrovníku s Mostarem, Trebinje a Sarajevo), je Igalo, stejně jako černohorské hlavní město Podgorica, spojeno s Chorvatskem, Bosnou a dalšími částmi Evropy. Trajekt zajišťuje námořní spojení mezi Itálií a přístavy v Dubrovníku a Baru (Černá Hora). Toto spojení existuje i mezi dalšími chorvatskými ostrovy.

Igalo a jeho soused Herceg Novi jsou umístěny v pitoreskním malém zálivu jihozápadní části Boky Kotorské při úpatí hor Orjen (1982 m). Staří Řekové a Římané osídlovali pobřeží zálivu, stejně jako sousedící pahorky. Od těch časů byly tato místa dobyty a ovládnuty Byzancií, Benátkami, Ottomany a Rakousko-uherským císařstvím. Při procházce ulicemi a náměstími Herceg Novi se můžete zároveň projít i historií Středomoří. Musíte vidět římské mozaiky v Risan, kostel Naší Matky ze Skal, výstavy v církevních muzeích a překrásný kostel Orovaka postavený na příkré skále, ze kterého je ohromující pohled na Kotorský záliv. Za návštěvu stojí také Dobrota a staré město Kotoru "Budva", které v létě bují životem, tak jako města Bečići, Milo, Sveti Stefan a Petrovac. Při návštěvě Baru nezapomeňte na 2000 let starý olivovník, jehož obvod je více než 10 metrů.

Objevování Jadranu by mělo zasahnout jak jižní tak severní část, podle místa odkud přijíždíte či odjíždíte. I když si myslíte, že už jste viděli všechno, vždy zbývá mnoho míst, monumentů a lidí, kteří stojí za shlédnutí... Ačkoli se o Jadranské moře a jeho pobřeží dělí mnoho zemí, rozdílných kultur, zvyků a tradicí, jejichž výsledkem je rozmanitá mozaika života tohoto regionu a osudem věčná krása.

Chorvatská kuchyně se obzvláště v přímořských oblastech, vyvinula v tradici přírodního, zdravého jídla, založeného na zeleninových pokrmech v olivovém oleji, mořských plodech a rybách, doprovázených víny, ovčími a kozími sýry. Zvláštnost místní kuchyně vězí v samotné přípravě jídel. Zelenina je vařena v malém množství vody, dochucena olivovým olejem a aromatickými bylinkami, ryby jsou připravovány dušením, vařením nebo grilováním. Maso, nejčastěji jehněčí, je pečeno na roštu, aby získalo tu správnou a unikátní chuť.

Pro severní a jižní oblasti Jadranu jsou charakteristické rozdíly v chuti a přípravě jídel, je tedy možné poznat rozdíl mezi kuchyni istrijskou, kvarnerskou či dalmáckou.

Odlišné rysy istrijské kuchyně spočívají v hojnem užití přírodních darů každého ročního období , z čehož vyplývá, že v každém období bude vaše zkušenost jiná.

Pokud navštívíte severní Jadran, musíte okusit istrijskou "Pršut" šunku, která je sušena ve větru zvaném "Bura". Další místní pokrm jsou vepřové párky grilované nebo vařené ve víně, ale nejznámější istrijské jídlo je bezpochyby "Maneštra", hustá polévka, připravená ze zeleniny a sušeného masa. Tato oblast též nabízí bohatý výběr specialit z ryb a mořských plodů. Slané smažené sardinky, salát z měkkýšů, čerstvé ryby - grilované či vařené - a kvarneské krevetky patří mezi jídla, která si vychutnávají Italové, kteří často přijíždějí ze sousední Itálie na víkend. Rozlišné druhy těstovin a rizot podávané s olivovým olejem a místními lanýži - prvotřídními houbami, které vydávají neopakovatelné aroma - a božský chřest jsou jen zlomek gastronomického bohatství, které zde musíte okusit.

Tradiční istrijské dezerty jsou přímočaré a skromné, ale jsou dokonalým doplňkem výjimečnosti istrijských jídel. "Fritule", smažené kobližky jsou nejoblíbenější v zimě a "pinca", sladký chléb, který je připravován na velikonoční slavnosti, se skládá z těsta a jablek. Vařené či grilované sladké ravioli jsou oblíbeny po cely rok.

Dalmácká kuchyně je měně aromatická a lehčí než istrijská. Hojně se užívá čerstvé nebo lehce povařené zeleniny jako oblohy k rozmanitým pokrmům jako: grilovaná ryba, rybí polévka, chobotnice, ústřice ze Stonu, krevetky a slávky "na buzaru" (dušené), "pašticada" s noky (též známo jako dalmácký guláš), grilované maso marinované v rozmarýnu, nebo známé Pagské sýry. To jsou jen některé ze specialit, které všichni zbožňují. Olivy jsou nezbytné - čerstvé či slané - a olivový olej je jedním ze základů dalmácké kuchyně.

Typický dalmácký dezert je požitek, i díky svojí jednoduchosti. Nejvíce používanou ingrediencí je středomořské ovoce; sušené fíky, hrozinky, mandle, med a velice známá sladkost je Dubrovník "rožata", karamelový nákyp z vajec či perník z ostrova Hvar.

Pro doplnění každého dobrého jídla je potřeba sklenice vynikajícího vina, které pokrm doplní, nebo i předčí. Víno je pěstováno v chorvatské přímořské oblasti, stejně jako v celém Středomoří, a je produktem který vyžaduje těžkou práci, znalosti a respekt. První vinice v této oblasti byly založeny starověkými Řeky. Víno z jejich kolonie Issa (ostrov Vis) bylo uznáváno jako nejlepší víno starověkého světa. K rozšíření vinařství přispěli Římané, kteří s sebou přinesli semena vinné révy a založili vinice. Úrodná půda a hojnost slunce, zahalujícího každý hrozen, pomohly k vzniku výjimečných vín, která byla vyvážena do každého kouta římského impéria.

Velký dobrodruh a svůdník Giaccommo Casanova napsal ve svých pamětech, že pil na Istrii fantastické víno Refošk. Urození muži, cestovatelé i dobrodruzi z rakousko-uherské monarchie nemohli odolat istrijskym a dalmáckým vínům, která okoušeli s potěšením během svých cest do těchto oblastí.

Hrozny a víno jsou neoddělitelnou součástí historie a současnosti této vinařské oblasti; vzhledem k rozdílné krajině, podnebí a půdě, mohou jejich konzumenti okusit tolik nových chutí! Bílé istrijské Malmsey dokonale doplňuje velkou škálu pokrmů z mořských plodů. "Teran" je tmavé víno s rubínovou barvou a říká se o něm, že má léčebné účinky a skvěle se hodí k pokrmům z masa, gulášům nebo zvěřině. "Zlačani Muškat" z Istrie s intenzivní vůní divokých karafiátů by měl být podáván k sladkým a rafinovaným pokrmům stejně jako dalmácký "Prošek", který díky své výmluvné vůni nabízí každému intenzivní potěšení. "Plavac" z ostrova Hvar je nenahraditelný doplněk pro vaření a skvěle si jej vychutnáte s kozími sýry. Jeho příjemná suchost a osobitý bouquet stimulují každou chuťovou buňku. Primoštenske vino "'Babič" je známo po celém světě a vinařský poloostrov Pelješac nabízí opravdové bohatství vín se jmény jako: "Postup", "Dingač", "Kneževo" a "Carsko".

Vinné cesty Jadranu vás povedou za objevováním vinných sklípku a jejich jemných vín, ochraňovaných a vyráběných po staletí stejnou tradiční metodou, která můžete po ochutnávce přivézt svým přátelům jako část Vaší opravdu nezapomenutelné dovolené.