Lidé a Místa
Už od nepaměti se obyvatelé z přímořských částí
Chorvatska a jeho ostrovů plavili po moři, stavěli lodě, rybařili a
pěstovali révu a olivy. Z tohoto čistého moře lidé stále
získávají sůl původním způsobem sušení jako v dávných dobách, kdy
sůl byla žádaným zbožím pro výměnný obchod. Nejstarší místo, kde se
získávala sůl je ve Stonu (datováno od 13. století) a dnešní
chorvatská mořská sůl pochází z ostrova Pag. Po staletí byly olivy
v Chorvatsku považovány nejen za potravinu, ale také za lék a
znamení života. Krásné a dlouhověké olivovníky jsou stále pěstovány
a zavlažovány s láskou, a proto si ještě naši potomci budou moci
užívat jejich plodů, ať už čerstvých nebo nakládaných či
marinovaných v oleji a vychutnat si všechny ty lahůdky, které by
bez olivového oleje nebyly to pravé.
Divoké aromatické byliny jako rozmarýn, bazalka a fenykl jsou
součástí jedinečných chutí původní kuchyně Istrie a Dalmácie,
stejně jako vína, která jsou k nim doporučována. Skrze svou barvu a
chuť jsou tyto vína odkazem síly slunce a díky těžké práci a
tradicím je toto obsaženo v každé kapce. Mnohé vinice na ostrovech
vypadají při pohledu z moře, jakoby končily až v samotné
vodě.
Chorvatská tradice pěstování vína je rozšiřována
po světě díky stěhování lidí z ostrovů na nové ostrovy a moře.
Dnešní nejznámější pěstitel vína z Nového Zélandu je Grgič z Brače
a další naší vinaři jsou například v Kalifornii.
Jemné vůně Středozemí objevíte na nádherných levandulových
polích ostrova Hvar, ale vonné oleje, krémy a mýdla můžete koupit
všude na pobřeží jako dárek nebo jen tak pro potěšení. Díky čistému
a teplému jadranskému moři je možné najít nejen ryby, mušle, olihně
nebo mořské řasy, ale i korály a mořské houby. Pěstování
mořských hub je po generace profesí ostrovanů z Krapanje
(ačkoli dnes mnohem méně běžnou) a obyvatelé z ostrova
Zlarina získávají a zpracovávají temně červený jadranský
korál.
Námořnictví a stavba lodí je v krvi místních
lidí a jeden příklad za všechny - nejznámějším mořeplavcem
z Korčuly je Marco Polo. Dubrovník byl také domovem známých
stavitelů lodí a dodnes zde existuje množství malých společností
zabývající se touto činností, jedna z nich na Rabu. Ryby lze nalézt
jen na některých místech díky skalnatému dnu a nedostatku deště a
vždy byly hlavní součástí jídelníčku místních obyvatel. Rybaří se
za jakéhokoli počasí, ačkoli sítě nebývají vždy plné. Potomci
dávných rybářů ze Salije a Komiža dnes chytají ryby na oceánu u
amerického či chilského pobřeží a zbytek zásobuje rybářský průmysl
v Rovinj stejně jako množství restaurací...
Dnes jsou ryby loveny do sítí, rybími pastmi a při světle lamp,
ale hlavně pro turisty a pro potěšení než z nutnosti. A přece
místní znalci říkají (a jeden jim nemůže nevěřit), že požitku ze
sousta vlastnoručně ulovené ryby, ať už grilované či dušení, se nic
nevyrovná. Všechny tyto aktivity jsou rozvíjeny díky
turismu na chorvatském pobřeží, jehož 130. výročí bylo
dlouze oslavováno. Mimo hotelnictví se rozvíjí i jiné činnosti.
Zatímco ve 20. století dominoval klasický turismus zaměřený na
zdraví návštěvníků, v tomto století je žádáno námořnictví či
agroturismus tzv. turismus pro Robinsony.
V Chorvatsku můžete najít tohle všechno a ještě mnohem víc.
Přírodní krásy vytvářejí původní rozmanité prostředí s možnostmi
alpských sportů, horských tůr, raftingu, potápění, paraglidingu,
plaveb na lodích a mnohých dalších aktivit. Jestliže jste
začátečníky a chcete si vyzkoušet něco nového můžete využít některé
z mnoha škol potápění nebo plavby na lodích. Milovníci památek a
umění nebo nadšenci pro archeologii se mohou vydat objevovat stará
města na pobřeží, která sama vyprávějí své příběhy, jako například
Split, město staré 1700 let.
Lidé z ostrovů mají mnoho dobrých vlastností a vědí, na rozdíl
od lidí posedlých prací, jak si užívat krás života. Ve městech u
moře, stejně jako kdekoli ve Středozemí, se žije v ulicích - ať už
v radovánkách nebo hádkách. Lidé zde diskutují, klevetí a zpívají.
Naše písně, především Klapa, je možné slyšet kdykoli. Zpívá se v
práci, při odpočinku, ve štěstí i smutku, pro sebe či ve ve
společnosti. Z tohoto důvodu nebude překvapením, že nejpopulárnější
chorvatští zpěváci jsou především z pobřeží a ostrovů. Ve svém
volném času muži, hlavně ti zralejší, stále hrají bowling jako za
starých časů.
Krása této země nespočívá jenom v tom, co lze
vidět, cítit a ochutnat, ale stejně tak v přitažlivosti lidí, kteří
se zde narodili, krása těla a duše. Ale tím nejdůležitějším je
krása Chorvatska, kterou si každý bere sebou domů, aby ji sdílel se
svými blízkými a zachoval jako milou vzpomínku.
Pobřeží
Chorvatsko využívá 5.835,5 kilometrů pobřeží, anebo v procentech
74% Jadranu (ostatní následují: Itálie 16 %, Albanie 5 %, Černá
Hora 3.3 %, Slovinsko 0,5 %, a Bosna a Hercegovina 0,3 %). Toto
pobřeží je také jedním z nejvíce navštěvovaným na světě. Istrijský
poloostrov pokrývá plochu o rozloze 3.476 čtverečních kilometrů a
hraničí se třemi státy: Chorvatsko, Slovinsko a malou částí
Itálie.
Malá vzdálenost z Chorvatska do Itálie vybízí k objevování
italské části Jadranu. Města postavená na bažinách jsou jednou z
prvních možností. Benátky, kdysi vládce moří, jsou
dnes slavným italským městem postaveným na čtyřech ostrovech.
Veskrze celé město, ve kterém jsou auta zakázána, je protkáno
labyrintem kanálů s gondolami a vaporettos. Hlavními turistickými
atrakcemi jsou: výlet na gondole, krmení holubů na Náměstí Svatého
Marka, Most podpisů a nespočet kostelů...
Benátky jsou městem mnoha jmen. Jedno z nich je La Serenissima -
"nejvznešenější". Po staletí je synonymem města milenců, města
umělců, tak jako je městem spisovatelů, hudebníků a malířů
okouzlujících sklenic z ostrova Murano a domovem slavných
uměleckých filmových festivalů. Během karnevalu může každý
vyzkoušet - stejně jako v Rio - atmosféru večírků a zábavy před
začátkem oslav Velikonoc. V tomto týdnu je možné si užívat jakkoli
třeba na nekonečných večírcích.
Chorvatsko se o Jadranské moře dělí se Slovinskem, jehož pobřeží
také oslňuje překrásnou přírodou a městy s fascinující historií.
Přesněji, slovinské pobřeží s Koperským zálivem a částí zálivu
Piranského se táhne až k ústí řeky Dragonje. Město
Piran leží na pobřeží a je obehnáno velmi dobře
zachovanými pozdně středověkými hradbami. Opevnění se skládá ze
dvou paralelních hradeb z 15. století (okolo 1475) a 16. století.
Jinou zajímavostí je náměstí Tartijev Square a na vršku mimo město
komplex zemského kostela Sveti Jurja známý jako "Benátský dům",
který byl postaven v polovině 15. století jako rezidence v
benátském gotickém stylu. Z období baroka je zachována kašna na
náměstí a "Barokní dům" z konce 18. století.
Při objevování Jadranu byste si neměli nechat ujít jižní pobřeží
a navštívit Černou Horu.
Jeden z pozoruhodných jadranských zálivů, Bokokotorski (také znám
jako Záliv chorvatských svatých) je dnes územím Černé Hory. Igalo a
Herceg Novi jsou nejatraktivnějšími turistickými lokalitami na
černohorském jadranském pobřeží. Igalo je lehce dostupný ze všech
směrů a jakýmkoli dopravním prostředkem. Díky blízkosti dvou
mezinárodních letišť (letiště v Dubrovníku Čilipi je 26 km daleko a
v Tivatu 22 km), a jadranské silnici tak zvané "Magistrále"
(spojující všechny směry, včetně Dubrovníku s Mostarem, Trebinje a
Sarajevo), je Igalo, stejně jako černohorské hlavní město
Podgorica, spojeno s Chorvatskem, Bosnou a dalšími částmi Evropy.
Trajekt zajišťuje námořní spojení mezi Itálií a přístavy v
Dubrovníku a Baru (Černá Hora). Toto spojení existuje i mezi
dalšími chorvatskými ostrovy.
Igalo a jeho soused Herceg Novi jsou umístěny v pitoreskním
malém zálivu jihozápadní části Boky Kotorské při úpatí hor Orjen
(1982 m). Staří Řekové a Římané osídlovali pobřeží zálivu, stejně
jako sousedící pahorky. Od těch časů byly tato místa dobyty a
ovládnuty Byzancií, Benátkami, Ottomany a Rakousko-uherským
císařstvím. Při procházce ulicemi a náměstími Herceg Novi se můžete
zároveň projít i historií Středomoří. Musíte vidět římské mozaiky v
Risan, kostel Naší Matky ze Skal, výstavy v církevních muzeích a
překrásný kostel Orovaka postavený na příkré skále, ze kterého je
ohromující pohled na Kotorský záliv. Za návštěvu stojí také Dobrota
a staré město Kotoru "Budva", které v létě bují životem, tak jako
města Bečići, Milo, Sveti Stefan a Petrovac. Při návštěvě Baru
nezapomeňte na 2000 let starý olivovník, jehož obvod je více než 10
metrů.
Objevování Jadranu by mělo zasahnout jak jižní tak severní část,
podle místa odkud přijíždíte či odjíždíte. I když si myslíte, že už
jste viděli všechno, vždy zbývá mnoho míst, monumentů a lidí, kteří
stojí za shlédnutí... Ačkoli se o Jadranské moře a jeho pobřeží
dělí mnoho zemí, rozdílných kultur, zvyků a tradicí, jejichž
výsledkem je rozmanitá mozaika života tohoto regionu a osudem věčná
krása.