Lidé a Místa
Už od nepaměti se obyvatelé z
přímořských částí
Chorvatska a jeho ostrovů plavili po moři, stavěli
lodě, rybařili a pěstovali révu a
olivy. Z tohoto čistého moře lidé
stále získávají sůl
původním způsobem sušení jako v
dávných dobách, kdy sůl byla
žádaným zbožím pro
výměnný obchod. Nejstarší
místo, kde se získávala sůl je ve Stonu
(datováno od 13. století) a dnešní
chorvatská mořská sůl pochází
z ostrova Pag. Po staletí byly olivy v Chorvatsku
považovány nejen za potravinu, ale také za
lék a znamení života. Krásné a
dlouhověké olivovníky jsou stále
pěstovány a zavlažovány s láskou, a
proto si ještě naši potomci budou moci
užívat jejich plodů, ať už
čerstvých nebo nakládaných či
marinovaných v oleji a vychutnat si všechny ty
lahůdky, které by bez olivového oleje nebyly to
pravé.
Divoké aromatické byliny jako rozmarýn,
bazalka a fenykl jsou součástí
jedinečných chutí původní
kuchyně Istrie a Dalmácie, stejně jako
vína, která jsou k nim doporučována.
Skrze svou barvu a chuť jsou tyto vína odkazem
síly slunce a díky těžké
práci a tradicím je toto obsaženo v
každé kapce. Mnohé vinice na ostrovech
vypadají při pohledu z moře, jakoby končily
až v samotné vodě.
Chorvatská tradice pěstování
vína je rozšiřována po
světě díky stěhování
lidí z ostrovů na nové ostrovy a moře.
Dnešní nejznámější
pěstitel vína z Nového Zélandu je
Grgič z Brače a další naší
vinaři jsou například v Kalifornii.
Jemné vůně Středozemí
objevíte na nádherných levandulových
polích ostrova Hvar, ale vonné oleje, krémy a
mýdla můžete koupit všude na
pobřeží jako dárek nebo jen tak pro
potěšení. Díky čistému a
teplému jadranskému moři je možné
najít nejen ryby, mušle, olihně nebo
mořské řasy, ale i korály a
mořské houby. Pěstování
mořských hub je po generace profesí
ostrovanů z Krapanje (ačkoli dnes mnohem
méně běžnou) a obyvatelé z
ostrova Zlarina získávají a
zpracovávají temně červený
jadranský korál.
Námořnictví a stavba lodí je v
krvi místních lidí a jeden
příklad za všechny -
nejznámějším mořeplavcem z
Korčuly je Marco Polo. Dubrovník byl také
domovem známých stavitelů lodí a dodnes
zde existuje množství malých
společností zabývající se touto
činností, jedna z nich na Rabu. Ryby lze nalézt
jen na některých místech díky
skalnatému dnu a nedostatku deště a vždy
byly hlavní součástí
jídelníčku místních obyvatel.
Rybaří se za jakéhokoli počasí,
ačkoli sítě nebývají vždy
plné. Potomci dávných rybářů
ze Salije a Komiža dnes chytají ryby na oceánu u
amerického či chilského pobřeží
a zbytek zásobuje rybářský průmysl v
Rovinj stejně jako množství
restaurací...
Dnes jsou ryby loveny do sítí, rybími
pastmi a při světle lamp, ale hlavně pro turisty a
pro potěšení než z nutnosti. A přece
místní znalci říkají (a jeden jim
nemůže nevěřit), že požitku ze sousta
vlastnoručně ulovené ryby, ať už
grilované či dušení, se nic
nevyrovná. Všechny tyto aktivity jsou
rozvíjeny díky turismu na chorvatském
pobřeží, jehož 130. výročí
bylo dlouze oslavováno. Mimo hotelnictví se
rozvíjí i jiné činnosti. Zatímco
ve 20. století dominoval klasický turismus
zaměřený na zdraví
návštěvníků, v tomto století
je žádáno námořnictví či
agroturismus tzv. turismus pro Robinsony.
V Chorvatsku můžete najít tohle všechno a
ještě mnohem víc. Přírodní
krásy vytvářejí původní
rozmanité prostředí s možnostmi
alpských sportů, horských tůr, raftingu,
potápění, paraglidingu, plaveb na lodích
a mnohých dalších aktivit. Jestliže jste
začátečníky a chcete si vyzkoušet
něco nového můžete využít
některé z mnoha škol potápění
nebo plavby na lodích. Milovníci památek a
umění nebo nadšenci pro archeologii se mohou
vydat objevovat stará města na
pobřeží, která sama
vyprávějí své příběhy,
jako například Split, město staré 1700
let.
Lidé z ostrovů mají mnoho dobrých
vlastností a vědí, na rozdíl od
lidí posedlých prací, jak si
užívat krás života. Ve městech u
moře, stejně jako kdekoli ve Středozemí, se
žije v ulicích - ať už v
radovánkách nebo hádkách. Lidé
zde diskutují, klevetí a zpívají.
Naše písně, především Klapa,
je možné slyšet kdykoli. Zpívá se
v práci, při odpočinku, ve
štěstí i smutku, pro sebe či ve ve
společnosti. Z tohoto důvodu nebude
překvapením, že
nejpopulárnější chorvatští
zpěváci jsou především z
pobřeží a ostrovů. Ve svém
volném času muži, hlavně ti
zralejší, stále hrají bowling jako za
starých časů.
Krása této země
nespočívá jenom v tom, co lze vidět,
cítit a ochutnat, ale stejně tak v
přitažlivosti lidí, kteří se zde
narodili, krása těla a duše. Ale tím
nejdůležitějším je krása
Chorvatska, kterou si každý bere sebou domů, aby
ji sdílel se svými blízkými a zachoval
jako milou vzpomínku.
Pobřeží
Chorvatsko využívá 5.835,5 kilometrů
pobřeží, anebo v procentech 74% Jadranu
(ostatní následují: Itálie 16 %,
Albanie 5 %, Černá Hora 3.3 %, Slovinsko 0,5 %, a Bosna
a Hercegovina 0,3 %). Toto pobřeží je také
jedním z nejvíce navštěvovaným na
světě. Istrijský poloostrov pokrývá
plochu o rozloze 3.476 čtverečních kilometrů
a hraničí se třemi státy: Chorvatsko,
Slovinsko a malou částí Itálie.
Malá vzdálenost z Chorvatska do Itálie
vybízí k objevování italské
části Jadranu. Města postavená na
bažinách jsou jednou z prvních
možností. Benátky, kdysi
vládce moří, jsou dnes slavným
italským městem postaveným na čtyřech
ostrovech. Veskrze celé město, ve kterém jsou
auta zakázána, je protkáno labyrintem
kanálů s gondolami a vaporettos. Hlavními
turistickými atrakcemi jsou: výlet na gondole,
krmení holubů na Náměstí
Svatého Marka, Most podpisů a nespočet
kostelů...
Benátky jsou městem mnoha jmen. Jedno z nich je La
Serenissima - "nejvznešenější". Po
staletí je synonymem města milenců, města
umělců, tak jako je městem spisovatelů,
hudebníků a malířů
okouzlujících sklenic z ostrova Murano a domovem
slavných uměleckých filmových
festivalů. Během karnevalu může
každý vyzkoušet - stejně jako v Rio -
atmosféru večírků a zábavy před
začátkem oslav Velikonoc. V tomto týdnu je
možné si užívat jakkoli třeba na
nekonečných večírcích.
Chorvatsko se o Jadranské moře dělí se
Slovinskem, jehož pobřeží také
oslňuje překrásnou přírodou a
městy s fascinující historií.
Přesněji, slovinské pobřeží s
Koperským zálivem a částí
zálivu Piranského se táhne až k
ústí řeky Dragonje. Město
Piran leží na pobřeží
a je obehnáno velmi dobře zachovanými
pozdně středověkými hradbami.
Opevnění se skládá ze dvou
paralelních hradeb z 15. století (okolo 1475) a 16.
století. Jinou zajímavostí je
náměstí Tartijev Square a na vršku mimo
město komplex zemského kostela Sveti Jurja
známý jako "Benátský dům",
který byl postaven v polovině 15. století jako
rezidence v benátském gotickém stylu. Z
období baroka je zachována kašna na
náměstí a "Barokní dům" z konce 18.
století.
Při objevování Jadranu byste si neměli
nechat ujít jižní pobřeží a
navštívit Černou Horu.
Jeden z pozoruhodných jadranských
zálivů, Bokokotorski (také znám jako
Záliv chorvatských svatých) je dnes
územím Černé Hory. Igalo a Herceg Novi
jsou nejatraktivnějšími turistickými
lokalitami na černohorském jadranském
pobřeží. Igalo je lehce dostupný ze
všech směrů a jakýmkoli dopravním
prostředkem. Díky blízkosti dvou
mezinárodních letišť (letiště
v Dubrovníku Čilipi je 26 km daleko a v Tivatu 22 km),
a jadranské silnici tak zvané "Magistrále"
(spojující všechny směry,
včetně Dubrovníku s Mostarem, Trebinje a
Sarajevo), je Igalo, stejně jako černohorské
hlavní město Podgorica, spojeno s Chorvatskem, Bosnou a
dalšími částmi Evropy. Trajekt
zajišťuje námořní spojení
mezi Itálií a přístavy v
Dubrovníku a Baru (Černá Hora). Toto
spojení existuje i mezi dalšími
chorvatskými ostrovy.
Igalo a jeho soused Herceg Novi jsou umístěny v
pitoreskním malém zálivu
jihozápadní části Boky Kotorské
při úpatí hor Orjen (1982 m). Staří
Řekové a Římané osídlovali
pobřeží zálivu, stejně jako
sousedící pahorky. Od těch časů byly
tato místa dobyty a ovládnuty Byzancií,
Benátkami, Ottomany a Rakousko-uherským
císařstvím. Při procházce ulicemi a
náměstími Herceg Novi se můžete
zároveň projít i historií
Středomoří. Musíte vidět
římské mozaiky v Risan, kostel
Naší Matky ze Skal, výstavy v
církevních muzeích a
překrásný kostel Orovaka postavený na
příkré skále, ze kterého je
ohromující pohled na Kotorský záliv. Za
návštěvu stojí také Dobrota a
staré město Kotoru "Budva", které v
létě bují životem, tak jako města
Bečići, Milo, Sveti Stefan a Petrovac. Při
návštěvě Baru nezapomeňte na 2000 let
starý olivovník, jehož obvod je více
než 10 metrů.
Objevování Jadranu by mělo zasahnout jak
jižní tak severní část, podle
místa odkud přijíždíte či
odjíždíte. I když si myslíte,
že už jste viděli všechno, vždy
zbývá mnoho míst, monumentů a
lidí, kteří stojí za
shlédnutí... Ačkoli se o Jadranské
moře a jeho pobřeží dělí mnoho
zemí, rozdílných kultur, zvyků a
tradicí, jejichž výsledkem je rozmanitá
mozaika života tohoto regionu a osudem věčná
krása.